Křižovatky Zobrazit historii

CzechHomeIcon.jpg

Tento článek shrnuje klíčové informace o tom, jak správně tvořit křižovatky tak, aby poskytovaly správné navigační pokyny. Je důležité si jej přečíst a porozumět mu dříve, než se pustíte do editace map.

Méně je více

Při tvorbě křižovatek libovolného tvaru a organizace je třeba mít vždy na paměti, že občas musíme přimhouřit oko nad tím, jak křižovatka vypadá v reálu a jak ji zakreslíme do mapového systému. Cílem je zachytit realitu v co nejjednodušší možné podobě a komplexní řešení začít používat teprve tehdy, je-li to nutné k uspokojivému vyřešení situace.

Základy ← ZAČNĚTE ZDE

Co je křižovatka?

Tak jako v reálném životě, i v systému Waze potřebujeme k tvorbě křižovatky několik věcí:

  1. Dva nebo více segmentů silnice či jakékoliv jiné cesty
  2. Bod, kde se segmenty protnou (tedy vznikne samotná křižovatka)
  3. Zakázaná a povolená odbočení pro všechny příjezdové a odjezdové cesty do a z křižovatky

Pokud nevíte, jak vytvářet a upravovat silnice, křižovatky nebo zatáčky, přečtěte si prosím rychlý průvodce editováním pro začátečníky . Poté si ještě prostudujte stať o posouvání a mazání křižovatek . Stejně tak je dobré podívat se do slovníku, termín Křižovatka, kde jsou přehledně uvedeny různé typy křižovatek.

Křižovatka typu "T"

Začněme se základním typem křižovatky, kdy z obvykle průběžně vedené cesty odbočuje další. Odbočení obvykle svírá úhel kolem 90 stupňů. To je ta nejjednodušší situace, na kterou můžeme na mapě narazit - do mapového editoru ji zakreslíme tak, jak existuje i v reálu.

Existuje mnoho silnic, které vzájemně nejsou pravoúhlé. Dokonce i ve městech, které obvykle dodržují pravoúhlost, takové silnice často najdete - vznikly ještě dříve, než se začala dodržovat pravoúhlost. Výchozím stavem je pro nás realita, kterou si zakreslíme do editoru - dvě silnice, které spolu svírají ostrý úhel.

S tímto postupem ale máme malý problém. Díky úhlu svíraného silnicemi bude navigační aplikace dávat příkaz "Zůstaňte vpravo", zatímco "Odbočte vpravo" by v dané situaci bylo vhodnější. Pokud bude rovná silnice silnicí první třídy, tak dostanete hlášku "Sjeďte vpravo", což v řadě situací může být matoucí. V některých případech nedostanete hlášku vůbec žádnou. V nejhorším případě navigační server vyhodnotí odbočovací úhel jako příliš ostrý a vůbec nenavrhne odbočení - na vzorovém obrázku by vás při cestě "shora dolů" odmítnul pustit doleva. A nakonec díky automatické detekci chyb v mapě může být v tomto místě detekován problém, protože zakreslený průnik silnic bude "příliš daleko" od míst, kudy v reálu svým autem při odbočení projedete.

Abychom eliminovali tyto nejednoznačnosti, musíme zakreslit křižovatku z logického pohledu. Jde nám v principu o to, aby uživatel dostal příkažy "Odbočte vlevo", případně "Odbočte vpravo". Tvar křižovatky tedy trochu upravíme, aby spojené silnice svíraly úhel přibližně devadesátistupňový. Toho docílíme přidáním jednoho nebo více geometrických bodů (které se automaticky vytvoří v okamžiku, kdy myší chytíte zvýrazněný střed segmentu a potáhnete). Pomocí geometrických bodů můžeme poté doladit tvar křižovatky, aby co nejvíce odpovídala reálu. OVšem s mírou; mějme na paměti, že každý další bod znamená přenášená data navíc a význam pro samotnou navigaci na displeji mobilního zařízení je malý.

Nyní máme křižovatku, která se logicky chová jako základní pravoúhlá křižovatka a vizuálně přitom odpovídá realitě. Následující obrázek ukazuje příklad z reálného světa - křižovatka poskytuje správné navigační instrukce a je umístěna tak, že nehrozí automatická detekce falešného problému "cesty jsou od sebe příliš vzdáleny":

Sjezd z dálnice je dalším dobrým příkladem, kdy jsou dodatečné geometrické body užitečné. Obzvláště když si uvědomíme, jak malý úhel obvykle sjezdy s dálnicí svírají.

Nedostatkem tohoto způsobu kreslení (který by se ostatně projevil i o příklad výše) může být to, že může být v editoru obtížné nastavení povolení odbočení klikáním na šipky, protože se tyto šipky vzájemně téměř překrývají.

Jakmile ale přidáme další geometrický bod, aby byl úhel sjezdu vůči původní silnici blíže nějakým 20-30 stupňům, budou šipky mnohem lépe viditelné a přístupné. Více informací ohledně vlivu geometrie segmentu a úhlů na hlasové instrukce najdete dále na této stránce.

Nyní jsou tedy šipky viditelné a přístupné. Je dobré vědět, že klávesovou zkratkou S v editoru dojde k Separaci šipek a přeskupí se tak, aby se na ně dalo pohodlně kliknout, pokud se z jakéhokoliv důvodu skrývají za sebou a nejsou pohodlně dosažitelné. Víc informací o klávesových zkratkách je v článku keyboard shortcuts .

Nyní jsme tedy zajistili, že se křižovatka chová tak, jak bychom očekávali. Protože jsme si pomohli dodatečným úhlem, můžeme jasně vidět i nastavit povolení odbočení a zároveň jsme dodrželi soulad nakreslené mapy s realitou.

Křížovatka typu "+"

Výše uvedené postupy lze aplikovat i na klasickou čtyřramennou křižovatku. Opět lze očekávat, že úhly budou ve výchozím stavu přibližně pravoúhlé.

Pokud se cesty kříží v jiném než pravém úhlu, měli bychom se opět snažit s tím něco udělat a tuto "nepravoúhlost" co nejvíce potlačit.

Použijeme geometrické body a místo křížení uděláme co nejvíce pravoúhlé. Můžete si přiblížit mapu a přidat geometrický bod co nejvíce středu křižovatky, jeden z každé strany šikmé ulice. To zajistí správný úhel křížení, zatímco při běžném pohledu bude skoro neviditelné, takže nakreslená křižovatka bude na první pohled vypadat přesně jako v reálu.

Obrázek nahoře ukazuje, jak křižovatka vypadá po maximálním možném přiblížení. Když si pohled oddálíte, zjistíte, že vypadá tak, jako v reálu.

A tady je příklad ze skutečnosti - je částečně přiblížen, aby bylo dobře vidět řešení pomocí dodatečných geometrických bodů.

Po této úpravě bude křižovatka poskytovat jasné navigační instrukce pro odbočení vlevo či vpravo, přičemž vizuálně budou cesty stále svírat úhly, které v reálu svírají.

Nastavení hlasových instrukcí

Než půjdeme dále, ujistěte se, že rozumíte systému nastavování povoleného a zakázaného odbočení, tzv.restrikcí odbočení http://wiki.waze.com/wiki/images/c/ce/Gb.png v editoru map. Pokud nejsou všechna odbočení správně zapnuta, vypnuta či omezena, nemůžete nikdy získat správné hlasové navigační pokyny.

V sekci nahoře pojednávající o Základech jsme již naťukli způsob, jakým vynutit hlasové instrukce "Odbočte" místo "Zůstaňte". Detailněji se touto tematikou zabývá stránka  How Waze determines turn / keep / exit maneuvers http://wiki.waze.com/wiki/images/c/ce/Gb.png, nicméně souhrn toho podstatného je popsán i v odstavcích níže.


Geometrie

Budete-li se u všech křižovatek snažit volit z několika základních typů a úhlů, bude mnohem jednodušší předvídat chování hlasové navigace pro každou individuální křižovatku, aniž by bylo nutné chápat všechny algoritmy, které Waze používá.

  • Přibližně 90 stupňů úhel příjezdu vůči odjezdu =instrukce Odbočte
  • Úhel příjezdu vůči odjezdu je mezi 20 a 30 stupni:
    • pokud odbočení probíhá na silnicích v editoru zvolených jako Primary Street (Silnice III. třídy) nebo nižších = instrukce Zůstaňte vlevo či vpravo
    • probíhá-li odbočení na sjezdech či nájezdech - Rampách (Ramps) a/nebo na silnicích zvolených v editoru jako Minor Highway (Silnice II. třídy) a vyšších = použije se Sjeďte vpravo / Zůstaňte Vlevo pro země s jízdou po pravé straně.  Obdobně se použije Zůstaňte vpravo/Sjeďte vlevo pro země s jízdou po levé straně http://wiki.waze.com/wiki/images/c/ce/Gb.png.
  • Úhel příjezdu vůči odjezdu přibližně 0 stupňů znamená, že nebude poskytnuta žádná navigační instrukce

POZNÁMKA: Tato pravidla mají několik výjimek, protože geometrie není jediným faktorem, podle kterého jsou stanovovány hlasové instrukce. Stejně tak mohou být instrukce ovlivněny pojmenováním segmentu a nastavením jeho typu; více detailů najdete dále v tomto tématu.

Uvedené úhly nám umožňují mít jasnou představu o výsledku (""odbočte" versus "zůstaňte") a zároveň nás budou držet od hraničních hodnot. Například úhel 45 stupňů je hraniční hodnotou mezi "odbočte" a "zůstaňte", což znamená, že úhel 44,5 stupně bude dávat jiný příkaz než 45,5 stupně, ačkoliv okem nám budou oba úhly připadat totožné.

Máme-li například křižovatku typu Y a chceme jasně deklarovat, který směr je rovně"a který odbočuje, tak nám nepomůže, když jedna odbočující větev bude mít úhel 0 stupňů a druhá třeba 5 stupňů.  Musíme danou křižovatku upravit tak, aby směr, který chceme považovat za rovný, měl 0 stupňů a směr, který je braný jako odbočný, svíral úhel třeba 20 stupňů. Nejspíš nikdo z nás nebude mít při editaci po ruce úhloměr, takže je nejlépe se vyhnout situacím, kdy se dostaneme k hraničním hodnotám. Ještě lépe je doinstalovat si do prohlížeče speciální skript, který nám bude ukazovat úhly, které segmenty v dané křižovatce svírají.

S těmito znalostmi můžeme upravit chování navigace na křižovatce pouhým upravením často i jediného geometrického bodu. To se často hodí u křižovatek navrhovaných na stejné úrovni (žádné "stoupání" nebo "klesání" silnice v reálu i editoru), kdy někdy se spíše hodí odbočení a někdy je zase vhodnější příkaz "zůstaňte...".

Na následujícím obrázku tedy dostaneme povel "Zůstaňte vpravo", protože výchozí část odbočující jednosměrky svírá úhel 20 - 30 stupňů:

Ale když posuneme geometrický bod a vytvoříme přibližně úhel 90 stupňů, dostanem rázem povel "Odbočte vpravo".

Konec tohoto jednosměrného segmentu se bude chovat velice podobně. Bude-li úhel mezi 20-30 stupni, nezazní žádný hlasový povel, protože se cesta hladce spojuje s vodorovnou cestou a i v reálu se oba dopravní směry plynule sjíždějí. Pokud bychom ale nastavili geometrický bod tak, abychom docílili přibližně 90 stupňů, pak zazní povel k odbočení vpravo.

Pokud by Severo-Jižní silnice v posledním příkladu byla silnicí I. třídy nebo II. třídy (Minor Highway, Major Highway), pak by onen počáteční úhel 20-30 stupňů vyvolal povel "Sjeďte", což by za dané situace mohlo být více matoucí než povel "Zůstaňte". Pokud tedy na tomto odbočení není skutečná značka sjezdu, je lépe použít odbočení pod úhlem 90 stupňů, které vygeneruje povel "Odbočte".

Jméno a Typ Segmentu

Algoritmy pro výpočet optimální cesty a hlášek navigace nejsou založeny jen na geometrii jednotlivých segmentů, ale samozřejmě také na jménu a typu každého připojeného segmentu.

Základním pravidlem je, že pokud chcete oznámit odbočení, zvětšíte šanci odlišným pojmenováním segmentů (ale ani to nezaručuje kýžený výsledek. V případě křižovatky na příkladu výše, kde nedochází k mimoúrovňovému křížení, by měla spojnice mít buď jiné jméno než cesta, od které se odděluje, a nebo by neměla mít jméno žádné.  Více detailů najdete v tématu At-grade connectors#Road name .

Typ cesty je faktorem, který se také podílí na volbě navigační instrukce., nicméně pojmenování segmentů a jejich úhly mají mnohem větší důležitost. Máme-li křižovatku, kde se mnoho cest sbíhá do jednoho bodu a dvě z nich svírají s třetí téměř nulové úhly a jmenují se stejně, pak budou obě cesty považovány za rovné a nezazní žádná navigační hláška bez ohledu na to, o jaké typy segmentů se jedná. 

Typ cesty se stane určujícím v okamžiku, kdy se všechna jména segmentů liší. Představme si například, že máme segment typu Rampa, který vede na dálnici a také na další segment typu Rampa. Tato rampa bude považována za "přímé" pokračování a navigace nedá žádnou hlášku, zatímco při napojení se z rampy na dálnici už hláška zazní. Toto nastane i v situaci, kdy "ta původní" rampa a dálnice svírají téměř nulový úhel a druhá rampa se odděluje pod úhlem 20 - 30 stupňů.

Běžné ulice

Křižovatky tvaru "Y"

V situaci kdy se cesty potkávají ve tvaru písmene Y, musíme pečlivě zvážit, jak tuto situaci správně zachytit do mapy tak, aby navigace poskytovala správné navigační pokyny. Jak popisuje stránka Jak Waze určuje odbočte/zůstaňte/sjeďte příkazy , jména segmentů a jejich geometrie jsou velmi důležité pro správné zvolení navigační instrukce, která je v daném okamžiku poskytnuta.

Na příkladu níže vidíme víceproudou silnici, která od křižovatky směrem na západ nese jméno "Main Street" a od křižovatky na východ má jméno "Atlantic Avenue". Jméno "Main Street" zůstává "obyčejné" silnici, která pokračuje dále v přímém směru.

Popisem výše by situaci nejspíš popsal každý člověk, ovšem technicky vzato je "Main Street" dokonalou přímkou a "Atlantic Avenue" se od ní odděluje. Pokud bychom to takto ale zakreslili do mapy, vznikne zásadní problém.

Protože víceproudá a obyčejná silnice sdílejí stejné jméno, jsou navigačním systémem automaticky považovány za rovné pokračování. Technicky je tak navozen dojem, že řidiči by pro tento případ neměli dostat žádný navigační pokyn, protože úhel mezi oběma "Main Street" je nulový a cesta je tak  perfektně přímá.

V dané situaci by ale drtivá většina řidičů spíše potřebovala, aby za přímý směr byla považována víceproudá silnice bez ohledu na to, že se jmenuje jinak. Abychom to polopaticky "vysvětlili" navigačnímu systému, musíme poupravit geometrii všech tří zúčastněných segmentů a podstrčit systému něco takového:

Nyní je z geometrického hlediska téměř rovně víceproudá silnice "MainStreet" s "Atlantic Avenue", protože jsme upravili jejich úhel do co možná nejvíce nulové podoby. Obyčejná silnice "Main Street" nyní odbočuje pod přibližně 90 stupni. Navigační systém už toto rozpozná a pro jízdu po "Main Street" dá příkaz "odbočte vpravo", zatímco pro jízdu po víceproudé silnici od západu na východ nezazní žádný navigační pokyn - přesně tak, jak to většina řidičů očekává.

Neprůjezdné cesty

Neprůjezdnými cestami rozumíme takové cesty, které mají pouze jedno napojení na ostatní cesty v okolí (stejnou cestu se na ně dostanete a stejnou cestou z nich musíte i odjet). Tyto cesty představují někdy pro navigační systém docela výzvu, ačkoliv pro lidi jsou velice jednoduché.

Slepé ulice

Slepé ulice (neprůjezdné, uzavřené či jakkoliv jinak pojmenované) jsou segmenty cesty, které končí na volno, bez napojení jednoho z konců na jakýkoliv další průjezdný segment.

V mapovém editorů můžete pro slepou ulici použít jakýkoliv segment, který odpovídá kategorii reálné silnice. Může to být soukromá cesta (private road), cesta na parkovišti a nebo prostě ulice/street.

Každý slepý segment by měl být na konci zakončen ukazatelem křižovatky (modrá tečka "uprostřed konce" segmentu. V tomto případě to samozřejmě neznamená křižovatku, je to spíše vizuální potvrzení a hlavně takto ukončené segmenty mohou být správně zpracovávány navigačními servery Waze. Editor vkládá tyto ukončovací značky automaticky, takže u nových segmentů není nutné toto kontrolovat. Můžete ale narazit na mnoho segmentů vytvořených v minulosti, kdy tento modrý bod na konci chybí. Pak je nezbytné jej doplnit - nejjednoduššeji to jde napojením dalšího segmentu, následně smazáním tohoto pomocného segmentu a uložením.

Slepá ulice vypadá v editoru takto:

Ukončení silnice by mělo samozřejmě odpovídat reálné situaci, takže by mělo korespondovat s tím, kam až se v reálu můžete legálně dostat s autem. Dobrým pravidlem se ukázalo dodržování takového umístění konce silnice, kdy vzdálenost mezi modrou tečkou a všemi okraji cesty okolo je přibližně stejná, jak je vidět na obrázku níže.

Toto umístění zaručí, že v případě navigace na konec segmentu může řidič pomyslně přejet modrou tečku a poskytnout tak zpětnou vazbu navigačnímu serveru s tím, že bylo dosaženo konce segmentu.

Cul-de-sac

Cul-de-sac nemá v češtině ekvivalent, resp. používá se standardní označení "slepá ulice" a je běžnější v anglicky mluvících zemích, přesto se však začíná vyskytovat také v České Republice a z toho důvodu je důležité jej správně mapovat. V překladu to znamená "dno pytle" a při pohledu na foto z ptačí perspektivy je jasné, proč tomu tak je. Jedná se o rozšířený konec slepé ulice tak, aby bylo možné pohodlné otáčení, případně i parkování automobilů, přičemž tento rozšířený konec je obklopen zejména obytnými budovami.

Prakticky ve všech případech bychom měli toto ukončení zakreslovat standardně jako slepou ulici, přičemž koncový segment by měl být umístěn v pomyslném středu celé rozšířené plochy.

To je důležité si pohlídat - "modrá tečka" na konci nesmí být přilepena k jedné či druhé straně. To by poté mohlo znamenat zmatky pro samotnou navigaci. Waze totiž považuje segment za projetý pouze v případě, jsou li projety oba jeho konce (obě "modré tečky"). Umístěním tečky doprostřed usnadníme serveru i řidiči situaci - díky určitým samokorekčním mechanismům a povolené toleranci GPS se s tím dokáže Waze mnohem lépe vypořádat. Může nicméně nastat výjimka - a to přítomnost ostrůvku uprostřed (podobně jako tomu bývá na kruhových objezdech).

Je-li ostrůvek dostatečně malý, měli bychom i nadále zakreslovat segment stejně, tzn. ukončit jej  na ostrůvku.

Přesto však bude jeho umístění mírně odlišné - zkušenosti ukázaly, že v tomto případě je lépe umístit "modrou tečku" na "nejvzdálenější okraj" ostrůvku. To opět dá řidiči největší šanci "projet modrou tečkou", což navigační systém očekává.

Může se stát, že celé zakončení cesty je velmi rozlehlé a ostrůvek uprostřed je velmi velký. Poté může být výhodnějším vyřešit tuto situaci nikoliv jako slepou ulici, ale jako smyčku (viz. níže). Pokud si nejste jisti, co by v dané situaci bylo vhodnější, postavte se na konec příjezdové cesty k této smyčce a rozhlédněte se. Vypadá to spíše jako dvě rozcházející se cesty a nebo zřetelně vidíte, jak se za ostrůvkem opět spojují? Pokud převládá pocit, že jde o dvě rozcházející se cesty, je lépe vyřešit situaci smyčkou. V opačném případě použijte standardní zakončení ve stylu slepé ulice.

Smyčky

Smyčkami rozumíme takové cesty, do kterých můžete vjet a aniž byste se museli otáčet, tak dojedete na stejné místo, odkud jste vyjeli.

Pro editování je potřeba ctít důležité pravidlo: segment cesty nesmí začínat a končit stejným uzlem (modrou tečkou).

Pokud by toto pravidlo nebylo dodrženo, bude mít navigační systém potíže poskytnout správnou informaci pro nájezd i výjezd ze smyčky. Stačí smyčku rozdělit dodatečným uzlem a problém již nemůže nastat.

V ideálním stavu je možné na smyčku napojit další segment navazující cesty, který se postará o rozdělení smyčky na dvě části. Pokud najdeme smyčku realizovanou pouze jedním segmentem, je nezbytně nutné vložit dodatečný uzel. Je přitom jedno, kam tento uzel na smyčce umístíme. Většinou je použito umístění přibližně uprostřed děleného segmentu.

POZNÁMKA: začínající editoři se velmi často domnívají, že tento extra přidaný uzel je zbytečný a smažou jej! Typicky se tak děje u velkých nepravidelně tvarovaných smyček, kde není na první pohled zřejmé, že se jedná o smyčku. Vhodným řešením je najít další cestu, která ze smyčky vychází, a tuto zanést do mapy. Tím vznikne standardní trojramenná křižovatka, kterou již nikdo nebude náhodně mazat.

POZNÁMKA: Editor mapy může poměrně silně vzdorovat v okamžiku, kdy se budete pokoušet napravit špatně zakreslenou smyčku - tedy takovou, která začíná i končí na stejném uzlu. Pokud vám při ukládání začne editor vracet chyby, vyzkoušejte následující kroky:

Pokud smyčka i silnice k ní vedoucí mají stejné jméno:

  • Vyberte smyčku a silnici
  • klikněte na ikonku mostu, která se objeví (to odpojí jeden konec smyčky od druhého)
  • rozdělte smyčku
  • znovu připojte odpojený konec smyčky
  • potvrďte všechna relevantní odbočení

Pokud smyčka a silnice k ní vedoucí mají rozdílná jména:

  • nakreslete nový segment, který bude napojen ke spojnici příjezdové silnice a smyčky
  • pojmenujte tento segment přesně tak, jak je pojmenována smyčka
  • vyberte smyčku a tento nový segment
  • klikněte na ikonu mostu, která se objeví (to odpojí jeden konec smyčky od druhého)
  • rozdělte smyčku
  • znovu připojte odpojený konec smyčky
  • potvrďte všechna relevantní odbočení

Zde je video na Youtube , které ukazuje druhou metodu v praxi.

Kruhové objezdy

Pro detailní popis tvorby a úprav navštivte prosím stránku věnovanou pouze kruhovým objezdům.

Jednoúrovňové spoje

Až na výjimky není dovoleno nastavovat tyto segmenty jako typ Rampa! Dávejte také pozor na správné nastavení omezení pro odbočení v každém jednotlivém uzlu.

Motýlkové křižovatky

Křižovatka tvaru "motýlek" (myšlena obdoba kravaty) zjednodušuje a zároveň poskytuje optimální možnosti nastavení pro situace, kdy dvojitá silnice realizovaná dvěma jednosměrnými pruhy je křížena klasickou obousměrnou silnicí.

Tím, že celou křižovatku zredukujeme na jediný průjezdný bod, získáme kontrolu nad tzv. U-Turny (otočení o 180 stupňů) a vyvarujeme se krátkých segmentů, které mohou celou situaci výrazně zkomplikovat a přinést také problémy se stanovováním optimální navigační trasy.

Pravděpodobně prvním řešením, které nás napadne, je zanést takovouto křižovatku do mapy stejně, jako je konstruována v reálu - ve tvaru písmene "H", v tomto konkrétním případě položeného na bok, kdy každá z jednosměrných silnic se samostatně kříží s protínající obousměrnou silnicí. Takto navržená křižovatka nám ale nijak neumožňuje zakázat U-Turn z jedné jednosměrné silnice na druhou, protože střed písmene "H" musí zůstat průjezdný pro křižující obousměrnou silnici. Pokud je střed písmene H kratší než patnáct metrů, měl by systém Waze automaticky vyřadit možnost provést na takto krátkém segmentu U-turn, nicméně v minulosti se tato délka v metrech již měnila a stoprocentně tak na ni dlouhodobě nelze spoléhat, navíc velmi často tuto délku překročíme.

Tento dodatečný segment ve středu písmene "H" navíc vnáší do mapy opět  nepříliš žádoucí komplexnost. Pokud se například v této křižovatce mění jméno oné obousměrné komunikace, musí být onen segment ve středu písmene "H" ponechán beze jména. Jméno bude získávat dynamicky až podle směru, kterým Wazer bude projíždět; každopádně to mj. znesnadní budoucí hromadné operace nad vícero segmenty v editoru.

Dalším problémem může být fakt, že systém Waze má potíž se zachycením průměrné rychlosti na příliš krátkém segmentu, zejména pokud uživatel neprojede celý segment, což se může běžně stát na větších křižovatkách. Na příkladu výše by střed písmene "H" byl zakreslen v celé trase téměř přesně vertikálně, zatímco odbočující auto by spíše najíždělo v úhlu 45 stupňů. Připočtěte k tomu nepřesnost GPS senzoru a rozlehlost křižovatky a zjistíte, že pro některé akce na křižovatce vlastně auto vůbec daný segment neprojede, byť přes něj bude navigováno.

POZNÁMKA: Dávejte pozor na geometrii, pokud použijete motýlkovou křižovatku. Použijete-li příliš výrazné úhly (45 stupňů nebo více), bude řidič jedoucí rovně po jednosměrné silnici dostávat mylné pokyny k odbočení nebo zůstání vpravo či vlevo, i když by správně neměl dostat žádnou instrukci.

POZNÁMKA: Je-li střed písmene "H" dostatečně dlouhý a/nebo dovoluje řidičům, aby se na něm zastavili a čekali na průjezdnou silnici, pak nemusí být motýlkové křížení použito. V takových případech musí být segment dost dlouhý na to, aby byl použit. Obvykle se tak děje v případech, kdy jednosměrné silnice jsou příliš daleko od sebe  a odchylka při jejich propojení do jediného uzlu by byla příliš velká.

Rampy(Nájezdy)

Rampy mají ve Waze velmi zvláštní význam. Používají se ke spojování  dálnic, silnic I. třídy a silnic II. třídy (v anglickém editoru jsou ekvivalenty Freeways, Major  Highways, Minor Highways) k silnicím, kdy vznikají mimoúrovňová křížení. 

Kdy použít rampy

The following conditions must be met for the use of ramps to be appropriate:Použití ramp je vhodné (a nutné), jsou-li dodržena následující pravidla:

  1. Spojované silnice se kříží "nad sebou" a nevzniká tak klasická křižovatka tvaru "+"
  2. Alespoň jedna silnice je typu
    1. Silnice I. třídy
    2. Silnice II. třídy
    3. Dálnice
    4. Rampa

Nejsou-li tyto požadavky dodrženy, jedná se nejspíše o klasickou jednoúrovňovou křižovatku , kde typicky není vhodné používat rampy. Existuje nicméně několik výjimek , kdy je rampu nezbytné použít i zde.

Jak složité by rampy měly být?

Pravidlo číslo jedna platí i zde - jednodušší je lepší. Pokud nejsou příliš velké vzdálenosti mezi reálnými částmi silnice v místě napojení rampy, tak plně dostačuje jednoduchý segment napojený v jednom bodě. I když se v daném místě  nachází zatravněný, betonový nebo namalovaný ostrůvek, tak to samo o sobě NENÍ dostatečným důvodem ke komplikování situace a větvení rampy do několika dalších částí.

Pokud se ale cesty rozcházejí příliš doširoka, pak bez ohledu na to, jestli je či není mezi nimi nějaký ostrůvek, je nezbytné rampu rozdělit do dvou částí.

Křížení dálnic/silnic I. a II. třídy

Jedná se o křižovatky třech nejvýznamnějších typů cest ve Waze (resp. v českém prostředí se jedná pouze o dvě, protože typ "Dálnice" aktuálně nepoužíváme díky nepříznivému vlivu na plánování trasy. Více informací o značení cest je zde.

Sjezdy (Exit) z těchto typů silnic

Jde o základní situaci se Sjezdem, kdy "přímé" pokračování je nad slunce jasné a navigační instrukce tak je potřeba pouze pro pokračování "nepřímým" směrem - pro opuštění silnice sjezdem. Pokud je z nějakého důvodu zapotřebí dát navigační instrukci pro oba možné směry pokračování, čtěte dále.

Vzhled

Abychom docílili základní situace se sjezdem, musí platit následující:

  1. "Vjezdový" a jeden "výjezdový" segment musí být jedním ze tří uvedených typů silnice (tzn. Dálnice/Silnice I. třídy, Silnice II. třídy)
  2. Vjezdový a výjezdový segment musí pokračovat v přímce nebo alespoň v téměř přímém směru (odchylka jednotek stupňů
  3. Druhý výjezdový segment musí být typu Rampa
  4. Výjezdový segment typu Rampa musí svírat úhel přibližně 20-30 stupňů vůči odjezdovému segmentu za předpokladu, že je splněn bod 2

Při splnění těchto podmínek bude použita navigační instrukce "Sjeďte vpravo/vlevo" v situaci, kdy řidič musí použít sjezd. Pokud má řidič pokračovat rovně, nedostane žádnou navigační instrukci.

Pojmenování

Segmenty Dálnice/Silnice I. třídy/Silnice II. třídy by měly mít stejné jméno před i po křížení s rampou. Pojmenování samotných ramp má svá přesná specifika, která je nutno dodržovat, protože obzvláště při rychlostním provozu je obzvlášť důležité poskytovat přesné a konzistentní informace.  Více informací najdete v sekci Pravidla pojmenování ramp v České republice.

Rozdělení rychlostních komunikací

Rozdělením rychlostní komunikace máme na mysli situaci, kdy Dálnice/Silnice I. třídy/Silnice iI. třídy je rozdělena na dva další segmenty stejného "rychlostního" typu a řidiči není zřejmé, který směr je považován za přímý.

Vzhled

Aby řidič dostal navigační instrukci pro obě větve, musí být splněny následující podmínky:

  1. Všechny segmenty musí být jedním ze tří typů rychlostních komunikací
  2. Každý ze tří  křížících segmentů se musí jmenovat jinak
  3. Dva "odjezdové" segmenty musí svírat úhel 20-30 stupňů vůči potenciálnímu přímému směru

Jsou-li tyto podmínky splněny, poskytne Waze navigační instrukci "Zůstaňte vlevo/vpravo" spolu s vypsáním jména patřičného odjezdového segmentu.

Pojmenování

Základním pravidlem je, aby měl každý ze tří spojených segmentů jiné jméno. Toho můžeme docílit dvěma způsoby:

  1. Použít čistě názvy silnic - pokud se všechny tři silnice i v reálu jmenují jinak, je řešení jednoduché. Pokud se "Silnice A" rozdvojuje do "Silnice B" a "Silnice C", pak krom správného pojmenování už není nic dalšího zapotřebí.
  2. Použít orientační (wayfinder) segmenty (viz. níže).  Pokud jedna z rozdvojených větví nese stejné jméno, jako výchozí větev, musíme vytvořit v místě rozdvojení unikátní pojmenování. Typicky se tak děje v situacích, kdy "Silnice X" se rozdvojuje na  "Silnici Y" a "Silnice X" pokračuje jako druhá větev.

Orientační (Wayfinder) Segmenty

Komplexní, případně matoucí sjezdy a rozdělení silnic mohou vyžadovat jisté úpravy, aby informace, které jsou poskytnuty řidiči, byly přesné a spolehlivé. Takové situace zahrnují například:

  • Změna jízdního pruhu v jiný typ - Dálnice má mnoho kilometrů tři jízdní pruhy, nicméně od určitého místa pokračuje dále pouze ve dvou pruzích a třetí pruh se mění v odbočný
  • Nekonzistentní značení - Silnice pokračuje dále jako číslovaná cesta, nicméně na dopravním značení je označena pouze jménem
  • Směr není zřejmý  - například v situaci, kdy sjezd z rychlostní silnice je na levé straně a pro pokračování v přímém směru je nutno zůstat vpravo

V takových případech je nezbytné použít krátké orientační segmenty, které jsou pojmenovány konzistentně s tím, co vidí řidič v reálu na informačních značkách.  Toho lze docílit použitím buď segmentu typu "Silnice I. třídy/Silnice II. třídy/Dálnice" (Highway/Freeway) a nebo použitím segmentu typu Rampa. Mějme na paměti, že typ "Dálnice" v ČR nepoužíváme. Výhody a nevýhody použitých možností následují:

  • Silnice I./II. třídy/Dálnice
    • Plus: na mapě je vykreslována bez přerušení
    • Plus: nevnáší do cesty penalizaci , kterou vnáší rampa (ačkoliv přesně nevíme, jaký má vliv, pokud vůbec nějaký) 
    • Minus: v případě dlouhého pojmenování je v mapě zobrazen nepořádek
    • Minus: v editoru je orientační segment hůře viditelný, protože může splývat se zbytkem silnice
    • Poznámka: toto řešení bude generovat pokyny "Zůstaňte vlevo/vpravo"
  • Rampy
    • Plus: dlouhá pojmenování jsou korektně ošetřena
    • Plus: navigace zůstává po celou dobu jízdy přes tento segment přiblížena a poskytuje tak lepší detail situace pro řidiče
    • Minus: vnáší penalizaci  standardní pro typ Rampa (ačkoliv přesně nevíme, jaký má vliv, pokud vůbec nějaký)
    • Minus: může se na mapě jevit jako přerušená linie
    • Poznámka: v ČR bude generovat instrukce "Zůstaňte vlevo" a "Sjeďte vpravo". V zemích, kde se jezdí nalevo, bude generovat "Sjeďte vlevo" a "Zůstaňte vpravo".

V obou případech MUSÍ být oba odjezdové segmetny stejného typu a různého pojmenování oproti příjezdovému segmentu.

Na následujících obrázcích vidíme dálnici X, ze které se odděluje dálnice Y. Rozdílným pojmenováním obou odbočných segmentů jsme docílili jednak konzistence s informačními tabulemi okolo dálnice a zároveň poskytli navigačnímu systému potřebnou jednoznačnost pro použití vhodného navigačního příkazu. Nejprve je zde obrázek řešení za použití ryze dálničních segmentů:

A teď za použití Ramp:

Občas je také potřebné použití orientační segment při sjezdu, pokud je potřeba dát řidiči včas vědět, že jeden jízdní pruh dálnice plynule přechází ve sjezd a po dálnici pokračují dále pouze zbylé pruhy. Opět toho můžeme docílit oběma metodami. Nejprve si ukážeme realizaci rozdělení pomocí dálničních segmentů (pravý odbočný segment zůstane nepojmenovaný a teprve návazný segment typu Rampa je korektně pojmenován podle informačních tabulí):

A takto docílíme téhož za pomoci Ramp (pojmenování zůstává stejné jako v příkladu výše):

Je-li nutné použít orientační segmenty, pak se osvědčilo dělat je v délce 15-20 metrů. Takový segment je dostatečně malý na to, aby působil rušivě v navigačním klientu a zároveň je dostatečně dlouhý na to, aby byl pohodlně zpracovatelný v editoru. V blízké budoucnosti bude každopádně nutné používat orientační segmenty delší než pět metrů, aby se zamezilo potížím ve výpočtu trasy.

Rozdělení Rampy na dvě další

Samotná rampa může být rozdělena a pokračovat dvěma různými směry. V takovém případě budou vždy použity příkazy "Sjeďte vlevo/vpravo" se zobrazením jména segmentu, který musí řidič použít..

Vzhled
Pojmenování

Jsou-li rampy nepojmenované, bude automaticky zpětně použito jméno navazující rampy.  Na příkladu výše by to znameno, že pokud pojmenujeme obě "odjezdové" rampy, pak můžeme "příjezdovou" rampu nechat beze jména. Navigační instrukce, která vás bude poté z dálnice směrovat na tuto "příjezdovou" rampu, bude hlásit jméno té "odjezdové" rampy, kterou máte poté použít.

Příklad:  Rampy na obrázku výše jedou do měst "Levice" a "Pravice" a takto jsou i pojmenované. Rampa, která se rozděluje, pojmenovaná není. Řidič jedoucí po dálnici do Levice dostane příkaz "Sjeďte vpravo" a navigace zobrazí "Levice" a následně dostane příkaz "Sjeďte vlevo" a navigace bude stále zobrazovat "Levice".

Používání nepojmenovaných ramp je velmi výhodné, poskytuje řidiči vždy s předstihem informaci, který směr si má hlídat a kudy pokračovat. Podmínkou je pojmenování rampy konzistentně s informačními cedulemi a s pravidly stanovenými pro rampy v ČR (odkaz výše).

Komplexní dopravní uzly

Podívejte se prosím na Průvodce tvorbou komplexních dopravních uzlů , který poskytuje detailní informace k řešení standardních i méně standardních křížení používaných u rychlostních komunikací.

Special Cases

Transitions

A transition is a non-junction depicted using a junction node.

Valid examples of where to use a Transition node include:

  1. Road name changes
  2. City Limits
  3. Road Direction changes
  4. Part of a Loop Road

An old reason to use a transition node was to indicate segments of the road with different house numbering. With the new point numbering scheme being adopted by Waze, this is no longer a reason to use transition nodes.

There may be existing Transition nodes on the map for other reasons (left after a connecting road was deleted, inherited from to the original base map import when things such as rivers and streams created junctions, etc.).

As long as we are certain it is not a valid Transition node, a superfluous junction node may be deleted. Doing so will simplify the map, eliminate turn restrictions to maintain, and reduce computing resource needs. Also consider removing the geometry node which will replace the junction node you delete, if that geometry node is not needed.

Roads to Nowhere

In certain situations it may be necessary to add road segments that are un-drivable in order to provide accurate navigation instructions.

Actual

A valid use of this technique is at the temporary end of a freeway. As a freeway is built, it is often opened in sections, up to a certain exit. If we map this as a regular freeway segment leading to a ramp segment, no announcement will be made for that final exit, no matter what we name the exit ramp.

This can be confusing if the ramp is set up as a properly signed and numbered exit, especially if a driver is traveling a long distance on this freeway. Imagine traveling down a freeway and seeing your next instruction is "turn left at Main St." You would probably wonder if there was a map error since you shouldn't be making left turns off of a freeways.

If we map even just a little of the future path of the freeway, this gives the routing engine a junction which will generate an "exit" instruction at the end of the freeway, thus eliminating any confusion.

Conversely, if we do NOT want an exit instruction at the end of a freeway, ensure there are no road segments extending past the final exit, to ensure the final exit is the only path out of the final freeway segment.

Fake

(coming soon)

Offset Roads

Sometimes you will find two roads which cross, where one does not quite line up with the other.

There are a few things we need to look at in this situation.

  1. Do the roads actually line up in reality? If so we need to modify the junction to be a basic 4-way junction.
  2. Do the roads ALMOST line up in reality? If you were giving instructions to a person and would tell them to go straight with no mention of any slight turn or jog, then we want to make it into a 4-way junction. You may need to "split the difference" and not follow the centerline of either road to achieve this. The angles are exaggerated in this next example to show how the junction is forced to be close to 90 degrees, then we taper to the true centerlines of the roads. In practice this can be much more gradual and/or done while zoomed in very close.
  3. Finally, is there a true separation between the roads? Would you need to say for example "turn left then make an immediate right"? If so then we will want to leave the junction such that the two sides do not align.

    Since we want to avoid very short segments of road (the GPS chips in consumer devices can be very inaccurate which may make it seem that a driver skipped right over a short segment. This will result in automated map errors and possible route recalculations in the client,) it may be wise to shift the side roads as far apart from each other as possible with them still in the proper location (along the far curb lines for a residential street for example). This will maximize the length of the short segment between the side roads.


CzechHomeIcon.jpg